Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Konflikt dobra a zla v Silmarillionu ve vztahu k bibli
Kučera, Benjamin ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Předmětem této práce je nahlédnout konflikt dobra a zla v Silmarillionu z biblické perspektivy. Vycházím zde především z textu samotného Silmarillionu a snažím se v něm určit motivy související s ústředním tématem. Tyto motivy pak dále analyzuji a pokouším se odhalit jejich původ, totiž zda pocházejí z biblické tradice, či z tradice jiné. První část práce se věnuje Silmarillionu jako takovému, a podává krátké shrnutí, které má čtenáři připomenout základní dějovou osnovu a motivy. Druhá část řeší problematiku dobra a zla z kosmického hlediska. Definuje dobro a zlo a snaží se určit obecné principy fungování tohoto zápasu s přihlédnutím k jejich konkrétním realizacím. Tato část by měla umožnit určit, v jakých motivech a do jaké míry funguje daná problematika podle křesťanského pojetí, a kde a jak podle pojetí severské mytologie, či jiných zdrojů. Třetí část se pak zabývá fungováním dobra a zla ve vztahu ke konkrétním osobám či skupinám osob, a popisuje tak, jak lidé zlu propadají a jak mu mohou vzdorovat. Mělo by se zde ukázat, které hodnoty Tolkien považuje za důležité. Opět i zde se pak ukáží jednotlivé vlivy, které na něj působily.
Ježíšova modlitba v Getsemane (podle Marka)
Lněnička, Václav ; Scarano, Angelo (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ LNĚNIČKA Václav: Ježíšova modlitba v Getsemane (podle Marka). Praha 2010. Diplomová práce. Katolická teologická fakulta. Univerzita Karlova. Katedra biblických věd. Vedoucí práce A. Scarano. Klíčové pojmy: Ježíšova modlitba, Getsemane, učedníci, síla a slabost, bdělost, pokušení, úzkost, smutek, exegeze. Práce se zabývá výkladem úryvku z Markova evangelia 14,32-42. Má posloužit k prohloubenému chápání daného biblického úseku. Samotnému výkladu předchází textová kritika, naznačení možné struktury textu, popis okolností. Součástí je i krátké porovnání se souhlednými evangelisty Matoušem a Lukášem. Samotný výklad je strukturován podle veršů. Kde je to užitečné, je ozřejměn překlad do češtiny. Výklad je pojat především jako srovnání několika současných exegetických prací, ale je přihlíženo i ke komentářům církevních otců. V úryvku můžeme sledovat dvojí způsob, jak reagovat na krizi. Ježíš, který čelí obtížné výzvě, kdy bude zcela vydán hříšníkům, vyznává před Otcem svou slabost a neochotu, a nakonec se Boží vůli podřizuje a skrze modlitbu získává pevnou jistotu. Naopak u učedníků, kteří na cestě do Getsemane dávali sebevědomě najevo svou odhodlanost stát za všech okolností při Ježíšovi, se ukazuje, že nedokážou pomoci slabému Ježíšovi svou přítomností a bdělostí. Nepřiznají si ani tuto vlastní slabost,...
Pokušení svatého Antonína . Motiv novodobé a moderní tvorby mezi textem a obrazem.
Hekrdlová, Alice ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá Pokušení svatého Antonína v poslední čtvrtině 19. století ve Francii a v Belgii. Na rozboru vybraných děl ukazuje variabilitu jeho ikonografie a zároveň obsahovou komplexnost, v níž se odráží dobový vztah k náboženství, historii, vědě, exotismu, erotice a dalším oblastem, s nimiž je konfrontován člověk žijící v epoše velkých změn. Důraz je kladen na význam románu Pokušení svatého Antonína od Gustava Flauberta a jeho roli inspiračního zdroje pro výtvarné umění, v obecnější rovině je řešena také problematika vztahu textu a obrazu. Stať o umění fin de siècle se opírá o přehled celkového vývoje Pokušení svatého Antonína v literatuře i výtvarném umění a o historické, společenské a náboženské souvislosti, v jejichž kontextu se postava svatého Antonína postupně stala trvalou součástí francouzské kultury.
Pokušení svatého Antonína. Motiv novodobé a moderní tvorby mezi textem a obrazem.
Hekrdlová, Alice ; Wittlich, Petr (oponent) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá Pokušení svatého Antonína v poslední čtvrtině 19. století ve Francii a v Belgii. Na rozboru vybraných děl ukazuje variabilitu jeho ikonografie a zároveň obsahovou komplexnost, v níž se odráží dobový vztah k náboženství, historii, vědě, exotismu, erotice a dalším oblastem, s nimiž je konfrontován člověk žijící v epoše velkých změn. Důraz je kladen na význam románu Pokušení svatého Antonína od Gustava Flauberta a jeho roli inspiračního zdroje pro výtvarné umění, v obecnější rovině je řešena také problematika vztahu textu a obrazu. Stať o umění fin de siècle se opírá o přehled celkového vývoje Pokušení svatého Antonína v literatuře i výtvarném umění a o historické, společenské a náboženské souvislosti, v jejichž kontextu se postava svatého Antonína postupně stala trvalou součástí francouzské kultury.
Člověk proti pokušení: Mefistofelské svádění v českém dramatu 70. a 80. let 20.století
Imlaufová, Markéta ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem pokoušení ve třech českých dramatech ze 70. a 80. let 20. století, jež jsou inspirována faustovskou legendou. Hry představují odlišné modely, jakými se dobové drama s tématem vyrovnávalo. Práce se zaměřuje na princip zla a jeho fungování. Pokoušení zlem nazývá mefistofelským sváděním, přičemž ve vybraných textech analyzuje jeho dramatické ztvárnění. Práce popisuje fungování mechanismu zla a sleduje, jak jsou hrdinové dramat zlem pokoušeni, a také jak se pod tímto vlivem mění jejich jednání a chování. Diplomová práce uvádí moc zla do jejího širšího významového kontextu "vyšší moci". Práce se věnuje souvislostem mezi dvěma vyššími mocemi: mocí zla a totalitní mocí. V tomto popisu obou mocí vychází ze společensko-historického kontextu a života autorů. Analýzou, komparací a popisem těchto skutečností reflektuje princip mefistofelské svádění, tj. pokoušení člověka zlem, v jeho existenciálním rozměru. KLÍČOVÁ SLOVA pokušení, ďábel, mefistofelské svádění, postava, princip zla, drama, Faust, Mefistofeles, Václav Havel, Oldřich Daněk, Jiří Suchý
Ježíš v Getsemanské zahradě Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu
Týfa, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ježíš v Getsemanské zahradě: Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu Předkládaná práce se zabývá tématem Ježíšovy modlitby v Getsemanské zahradě a jejím významem v rámci pašijového příběhu. Porovnává důrazy jednotlivých evangelistů a vysvětluje úryvek se zaměřením na konečný smysl události. Práce má formu exegeze, sleduje díla významných českých i zahraničních autorů, kteří se tématem hlouběji zabývají a snaží se hledat styčné body a rozdíly v jejich teologických pohledech. Práce ukazuje a rozvíjí důležitá témata, která se v příběhu objevují. Jedná se zejména o vztah Ježíše a učedníků, kteří selhávají, pokud mají svému Mistru poskytnout podporu, rovněž tak o motiv úzkosti a strachu, který Ježíš v osamění zažívá. Neméně důležitým námětem je i vztah ducha a těla. Práce vyzdvihuje dvojí smysl události - historický a eschatologický, v daném rámci pak pojednává o motivu hodiny, kalichu či pokušení. Práce dále upozorňuje na četné odkazy na modlitbu Páně, rovněž tak na téma bdění učedníků, a to ve smyslu jejich připravenosti k duchovnímu boji. Závěrem se práce pokouší přinést aktualizaci daného tématu pro současnou dobu.
Pokušení svatého Antonína. Motiv novodobé a moderní tvorby mezi textem a obrazem.
Hekrdlová, Alice ; Wittlich, Petr (oponent) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá Pokušení svatého Antonína v poslední čtvrtině 19. století ve Francii a v Belgii. Na rozboru vybraných děl ukazuje variabilitu jeho ikonografie a zároveň obsahovou komplexnost, v níž se odráží dobový vztah k náboženství, historii, vědě, exotismu, erotice a dalším oblastem, s nimiž je konfrontován člověk žijící v epoše velkých změn. Důraz je kladen na význam románu Pokušení svatého Antonína od Gustava Flauberta a jeho roli inspiračního zdroje pro výtvarné umění, v obecnější rovině je řešena také problematika vztahu textu a obrazu. Stať o umění fin de siècle se opírá o přehled celkového vývoje Pokušení svatého Antonína v literatuře i výtvarném umění a o historické, společenské a náboženské souvislosti, v jejichž kontextu se postava svatého Antonína postupně stala trvalou součástí francouzské kultury.
Pokušení svatého Antonína . Motiv novodobé a moderní tvorby mezi textem a obrazem.
Hekrdlová, Alice ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá Pokušení svatého Antonína v poslední čtvrtině 19. století ve Francii a v Belgii. Na rozboru vybraných děl ukazuje variabilitu jeho ikonografie a zároveň obsahovou komplexnost, v níž se odráží dobový vztah k náboženství, historii, vědě, exotismu, erotice a dalším oblastem, s nimiž je konfrontován člověk žijící v epoše velkých změn. Důraz je kladen na význam románu Pokušení svatého Antonína od Gustava Flauberta a jeho roli inspiračního zdroje pro výtvarné umění, v obecnější rovině je řešena také problematika vztahu textu a obrazu. Stať o umění fin de siècle se opírá o přehled celkového vývoje Pokušení svatého Antonína v literatuře i výtvarném umění a o historické, společenské a náboženské souvislosti, v jejichž kontextu se postava svatého Antonína postupně stala trvalou součástí francouzské kultury.
Konflikt dobra a zla v Silmarillionu ve vztahu k bibli
Kučera, Benjamin ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Předmětem této práce je nahlédnout konflikt dobra a zla v Silmarillionu z biblické perspektivy. Vycházím zde především z textu samotného Silmarillionu a snažím se v něm určit motivy související s ústředním tématem. Tyto motivy pak dále analyzuji a pokouším se odhalit jejich původ, totiž zda pocházejí z biblické tradice, či z tradice jiné. První část práce se věnuje Silmarillionu jako takovému, a podává krátké shrnutí, které má čtenáři připomenout základní dějovou osnovu a motivy. Druhá část řeší problematiku dobra a zla z kosmického hlediska. Definuje dobro a zlo a snaží se určit obecné principy fungování tohoto zápasu s přihlédnutím k jejich konkrétním realizacím. Tato část by měla umožnit určit, v jakých motivech a do jaké míry funguje daná problematika podle křesťanského pojetí, a kde a jak podle pojetí severské mytologie, či jiných zdrojů. Třetí část se pak zabývá fungováním dobra a zla ve vztahu ke konkrétním osobám či skupinám osob, a popisuje tak, jak lidé zlu propadají a jak mu mohou vzdorovat. Mělo by se zde ukázat, které hodnoty Tolkien považuje za důležité. Opět i zde se pak ukáží jednotlivé vlivy, které na něj působily.
Ježíšova modlitba v Getsemane (podle Marka)
Lněnička, Václav ; Scarano, Angelo (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ LNĚNIČKA Václav: Ježíšova modlitba v Getsemane (podle Marka). Praha 2010. Diplomová práce. Katolická teologická fakulta. Univerzita Karlova. Katedra biblických věd. Vedoucí práce A. Scarano. Klíčové pojmy: Ježíšova modlitba, Getsemane, učedníci, síla a slabost, bdělost, pokušení, úzkost, smutek, exegeze. Práce se zabývá výkladem úryvku z Markova evangelia 14,32-42. Má posloužit k prohloubenému chápání daného biblického úseku. Samotnému výkladu předchází textová kritika, naznačení možné struktury textu, popis okolností. Součástí je i krátké porovnání se souhlednými evangelisty Matoušem a Lukášem. Samotný výklad je strukturován podle veršů. Kde je to užitečné, je ozřejměn překlad do češtiny. Výklad je pojat především jako srovnání několika současných exegetických prací, ale je přihlíženo i ke komentářům církevních otců. V úryvku můžeme sledovat dvojí způsob, jak reagovat na krizi. Ježíš, který čelí obtížné výzvě, kdy bude zcela vydán hříšníkům, vyznává před Otcem svou slabost a neochotu, a nakonec se Boží vůli podřizuje a skrze modlitbu získává pevnou jistotu. Naopak u učedníků, kteří na cestě do Getsemane dávali sebevědomě najevo svou odhodlanost stát za všech okolností při Ježíšovi, se ukazuje, že nedokážou pomoci slabému Ježíšovi svou přítomností a bdělostí. Nepřiznají si ani tuto vlastní slabost,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.